Spoluautorkou nové učebnice Včelařství

Se začátkem září začíná distribuce dlouho očekávaného druhého svazku učebnice Včelařství. Kniha s touto tématikou sestavená pouze z původních textů českých autorů přitom vychází po zhruba třicetileté pauze. Vydavatel PSNV-CZ tentokrát vsadil na tým mladých autorů, kteří tradiční poznatky obohatili o nejnovější objevy světově vědy a zařadili též aktuální trendy z oblasti šlechtění včel. V kapitolách Biologie včely medonosné a Šlechtění včel a chov matek tak čtenář nahlédne do nitra oboru a srozumitelnou a přívětivou formou se seznámí nejen s nejnovějšími poznatky, ale i s těmi základními, které by měl každý včelař znát.

Neobyčejně mě těší, že jsem se mohla na vzniku této výjimečné knihy spoluautorsky podílet – konkrétně na kapitole 3 o biologii včely medonosné. Můj rukopis naleznete zejména v podkapitolách týkajících se evoluce, ekologie a biogeografie včely medonosné a problematiky smyslového vnímání. To jsou totiž oblasti mně nejbližší a nejmilejší. ŠD

Číst dál

Mutace zbarvení očí trubců

Jaké je to vidět svět žlutými brýlemi, ví dobře trubci, kteří se letos vyklubali v jednom z našich loňských oddělků. Jsou totiž nositeli mutace, při které přirozená černá pigmentace oka chybí a oči se jeví jako žluté. Netypické zbarvení očí je vzácné u dělnic a matek, ale u trubců se s ním lze čas od času setkat. Trubci se totiž líhnou z neoplozených vajíček, nesou tedy jedinou sadu chromozómů a mutace se u nich vždy projeví i navenek.

Foto: S. Rejhon

Číst dál

To bude ale pastva!

V souvislosti se syndromem zhroucení včelstev (CCD), který trápí především USA, byly již do výzkumu pátrajícím po příčinách problémů investovány nemalé finanční prostředky. Často je opakováno, že na opylovací službě závisí zhruba třetina zemědělské produkce. Z ekonomického pohledu je roční přínos opylovatelů ceněn na 15 mld dolarů jen na území USA, v celosvětovém měřítku pak zhruba na 170 mld dolarů. Faktorů podlamujících včelí zdraví již byla označena celá řada. Kdo je viníkem tentokrát? Číst dál

Připojte se k monitoringu ztrát včelstev!

Milí včelaři,

dne 20. března 2017 byl zahájen v pořadí již čtvrtý ročník mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování. Jeho cílem je nezávislé vyčíslení úspěšnosti zimování včelstev v České republice. Nejde jen o popisnou statistiku, ale i o hledání rizikových faktorů, které mohou mít na přezimování včelstev vliv. Anonymní dotazník bude včelařům přístupný do 31. května 2017, koordinátoři se těší na Vaše odpovědi!

Veškeré informace o projektu jsou k dispozici zde.
Dotazník můžete vyplnit zde (vyplnění zabere cca 15 minut). Číst dál

Propolis a včelí zdraví

Antibakteriální a antivirotické účinky propolisu jsou všeobecně známé, potvrzené řadou studií a lidé jich hojně využívají v tradičním i konvenčním léčitelství. Primární funkci ovšem propolis plní v hnízdě včel, kde jím včely zatmelují malé skuliny, netěsnosti a spáry. Slouží též k izolaci a likvidaci zdrojů bakteriálních infekcí, které včely nejsou schopny z hnízdní dutiny jinak odstranit (typicky mrtvolek myší, slimáků a jiné havěti). Včelaři přesto moc rádi nevidí, pokud včelstvo nadměrně tmelí a při selekci preferují včelstva, která tuto vlastnost nemají. Je to ale správně? Číst dál

Když včely žízní

Pocit žízně při nedostatku tekutin je vlastní všem suchozemským živočichům. Při nedostatku vody v těle dochází ke snížení osmotického tlaku v buňkách a dostavuje se ono známé neodbytné nutkání. Včely kromě toho potřebují vodu ke správné funkci žláz a k ředění medu při krmení larev a dále k chlazení a zvlhčování hnízda za horkých dnů. V úle může velmi rychle dojít ke změně potřeb, ale  včely přitom zásoby vody téměř netvoří. Komunikace mezi žíznícími jedinci a sběračkami vody proto musí fungovat velmi rychle a efektivně. Zblízka si na ni posvítili studenti pod vedením včelařské celebrity Thomase Seeleyho z Cornell University v USA. Číst dál

Varroa jako spoluhráč DWV

Vybavuji si vyprávění jednoho staršího pána, který vzpomínal, jak mu před lety po podzimní fumigaci padaly tisíce kleštíků a včelstvo přesto vyzimovalo v dobré kondici. Dnes jich spadne pár set a včelař přesto o pár týdnu později nachází úl prázdný, sic plný zásob, ale bez jediného živáčka. Za viníka jsou obecně povážovány virózy, které invazi Varroa destructor provázejí, především pak virus deformovaných křídel (Deformed Wing Virus, DWV). Číst dál

Co stojí za rezistencí na fluvalinát?

Kleštík včelí (Varroa destructor) trápí včely medonosné (i jejich chovatele) téměř po celém světě. Z evolučního pohledu je vztah parazit-hostitel v tomto případě  velmi čerstvý. Včely nemají vyvinuté účinné obranné mechanismy a životní strategie Varroa je příliš agresivní, takže neošetřená včelstva zpravidla kolabují do třech let od napadení. Včelaři si oblíbili řadu preparátů a postupů, které kleštíky přímo hubí nebo alespoň brání jejich množení. Účinným přípravkem jsou pyrethroidy tau-fluvalinát (v ČR gabon) a flumethrin, které zvládnou zneškodnit až 98% foretických parazitů. V posledních letech však byly zaznamenány četné případy vzniku rezistence. Co za nimi stojí, nyní publikuje časopis PLoS ONE, který se poslední dobou problematice zdraví včel věnuje v míře nemalé. Číst dál

Monitoring ztrát včelstev po italsku

Zhruba od roku 2003 pozorují Italové zvýšení počtu jarních úhynů včelstev. Tento trend vygradoval v roce 2008, kdy byly ztráty přičteny neonikotinoidním insekticidům užitým při ošetření osiva kukuřice.  Italské ministerstvo zemědělství přesto v roce 2009 zřídilo monitorovací projekt ApeNet, který si dal za cíl určit a ověřit konkrétní důvody ztrát. Do projektu se zapojilo více než 100 včelnic s důrazem na jejich geografickou i environmentální různorodost. Na každé včelnici bylo sledováno deset včelstev, takže výsledný soubor zahrnoval více než tisíc vzorků. Vzhledem k zajímavosti výsledků se Italové rozhodli rozpočet navýšit, a tak starou síť nahradila nová (BeeNet) se třemi stovkami včelařů a s více než třemi tisíci včelstev.

Číst dál