Antibakteriální a antivirotické účinky propolisu jsou všeobecně známé, potvrzené řadou studií a lidé jich hojně využívají v tradičním i konvenčním léčitelství. Primární funkci ovšem propolis plní v hnízdě včel, kde jím včely zatmelují malé skuliny, netěsnosti a spáry. Slouží též k izolaci a likvidaci zdrojů bakteriálních infekcí, které včely nejsou schopny z hnízdní dutiny jinak odstranit (typicky mrtvolek myší, slimáků a jiné havěti). Včelaři přesto moc rádi nevidí, pokud včelstvo nadměrně tmelí a při selekci preferují včelstva, která tuto vlastnost nemají. Je to ale správně? Číst dál →

Pocit žízně při nedostatku tekutin je vlastní všem suchozemským živočichům. Při nedostatku vody v těle dochází ke snížení osmotického tlaku v buňkách a dostavuje se ono známé neodbytné nutkání. Včely kromě toho potřebují vodu ke správné funkci žláz a k ředění medu při krmení larev a dále k chlazení a zvlhčování hnízda za horkých dnů. V úle může velmi rychle dojít ke změně potřeb, ale  včely přitom zásoby vody téměř netvoří. Komunikace mezi žíznícími jedinci a sběračkami vody proto musí fungovat velmi rychle a efektivně. Zblízka si na ni posvítili studenti pod vedením včelařské celebrity Thomase Seeleyho z Cornell University v USA. Číst dál →

Vybavuji si vyprávění jednoho staršího pána, který vzpomínal, jak mu před lety po podzimní fumigaci padaly tisíce kleštíků a včelstvo přesto vyzimovalo v dobré kondici. Dnes jich spadne pár set a včelař přesto o pár týdnu později nachází úl prázdný, sic plný zásob, ale bez jediného živáčka. Za viníka jsou obecně povážovány virózy, které invazi Varroa destructor provázejí, především pak virus deformovaných křídel (Deformed Wing Virus, DWV). Číst dál →

O tom, že včelí strážkyně bez zaváhání obětuje svůj život pro dobro včelstva, se včelař na vlastní kůži přesvědčí několiksetkrát za každou sezónu. Proč tak včela činí a jak svou obětí  prospěje celku snad ani není nutno psát. Jaký motiv by ale k tak fatálnímu kroku měla kukla? Číst dál →

Kleštík včelí (Varroa destructor) trápí včely medonosné (i jejich chovatele) téměř po celém světě. Z evolučního pohledu je vztah parazit-hostitel v tomto případě  velmi čerstvý. Včely nemají vyvinuté účinné obranné mechanismy a životní strategie Varroa je příliš agresivní, takže neošetřená včelstva zpravidla kolabují do třech let od napadení. Včelaři si oblíbili řadu preparátů a postupů, které kleštíky přímo hubí nebo alespoň brání jejich množení. Účinným přípravkem jsou pyrethroidy tau-fluvalinát (v ČR gabon) a flumethrin, které zvládnou zneškodnit až 98% foretických parazitů. V posledních letech však byly zaznamenány četné případy vzniku rezistence. Co za nimi stojí, nyní publikuje časopis PLoS ONE, který se poslední dobou problematice zdraví včel věnuje v míře nemalé. Číst dál →