Obranné mechanismy včel vůči parazitům

V odborném časopise Zoology právě vychází rešerše shrnující obranné mechanismy vedoucí k toleranci nebo odolnosti včel vůči parazitům. Vnější parazity zde zastupuje kleštík včelí (Varroa destructor), vnitřní pak hmyzomorka Nosema ceranae. Autoři záměrně zvolili tyto škůdce, neboť se s naší včelou medonosnou setkali poměrně nedávno. Přímo před očima tak můžeme sledovat vznik  a šíření strategií, kterými včela vůči nim zbrojí.

Autoři rozlišují, zda se obranný mechanismus projevuje na úrovni včelstva či pouze na úrovni jedinců. Pokud je včelstvo složeno z odolných včel, je pravděpodobné, že bude rezistentní i jako celek. Jestliže jsou odolní pouze někteří jedinci, může včelstvo i tak nákazu tolerovat. V takovém případě sice nákaza nepovede ke smrti včelstva, bude ale docházet ke ztrátám citlivých individuí. Při rezistenci (odolnosti) se umí hostitel vůči parazitovi účinně bránit, při toleranci pak dovede mírnit následky jeho působení. Pro šlechtitele je tedy klíčové zaměřit se spíše na obranné mechanismy vedoucí k rezistenci než k toleranci, neboť ty vedou ke zdárné koevoluci obou zúčastněných kratší cestou (ad Teorie červené královny, Red Queen Theory).

Obranné mechanismy vůči vnějším parazitům:

  • rojení – okamžité snížení intenzity nákazy je následovano plodovou pauzou,
  • útěk – celé včelstvo opouští hnízdní dutinu a nechává za sebou plod i zásoby, typické pro africká plemena,
  • varroasenzitivní hygiena (VSH) – dělnice aktivně odstraňují nakažené kukly, jsou tedy schopné je nalézt, odvíčkovat a odklidit. VSH je spojena s určitými náklady a to zejména v případech, kdy se dělnice pletou (odstraňují i nenakažené kukly). Včela východní (A. cerana), která prošla dlouhou koevolucí s kleštíkem, dovede odstranit parazita z dělničího plodu do té míry, že se množí jen plodu trubčím. Víčka na trubčině Apis cerana jsou však natolik pevná, že je příliš oslabený trubec neotevře a ani dělnice mu s tím nepomůžou,
  • čistící pud – odstraňování foretických parazitů přímo z povrchu těla,
  • inhibice reprodukce parazita – kdy sice kleštík zaléza do buňky, ale není schopen se zde roznožit (např. nakladená vajíčka se nevyvíjí),
  • zkrácení vývoje – u kapského plemene vybíhají dělnice v průměru již devátý den po zavíčkování, vývoj tak dokončí jediná samička kleštíka.

Obranné mechanismy vůči vnitřním parazitům:

  • ostranění infikovaných jedinců ze včelstva – nakažené včely jsou atakovány případně zabity,
  • vyhýbání se nakaženým jedincům,
  • samoléčba – včelí produkty jako med, perga  a propolis přirozeně obsahují složky potlačující nemoci, v případě nákazy může být jejich složení včelami aktivně přizpůsobeno,
  • působení imunitního systému
  • programovaná buněčná smrt – N. ceranae potlačuje mechanismy programované buněčné smrti (apoptózy) tak, aby nakažené buňky nebyly ničeny, odolné včely zvládnou této manipulaci čelit.

Kurze C, Routtu J, Moritz RFA (2016) Parasite resistance and tolerance in honeybees at the individual and social level, Zoology, in press, DOI: 10.1016/j.zool.2016.03.007

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *