Tedy alespoň co se varroasenzitivní hygieny (VSH) týče. Tvrdí to tým Lilie I. de Guzmanové, který porovnával schopnost odstraňovat napadený plod u italských (IHB) a ruských (RHB) včelstev. Ruské včely odstraňovaly plod napadený kleštíkem efektivněji – za kratší dobu odstranily více plodu záměrně nakaženého označenými kleštíky. Činily tak bez ohledu na to, zda se v buňce nacházela živá či mrtvá samice kleštíka, či zda byla plodná či nikoliv. Vyčištěním nakažených buněk včely přeruší rozmnožovací cyklus kleštíka a donutí matku zakladatelku opustit buňku. Ta musí znovu hledat vhodnou larvu, přičemž se vystavuje riziku „vymetení“ (grooming) z úlu. Studie ukazuje, že schopnost včel odstraňovat napadený plod skutečně pozitivně koreluje se spadem kleštíků. Vypadá to tedy, že mechanismem potlačení růstu populace kleštíků není u RHB jen samotné přerušení rozmnožování kleštíka, ale také schopnost foretické samičky následně odstranit.

L. I. de Guzman et al.: Brood removal influences fall of Varroa destructor in honey bee colonies, Journal of Apicultural Research, 4.2.2016