Pátrání po příčinách kolapsů včelstev v Severní Americe jde opravdu do hloubky. Výzkumná skupina J. S. Pettise sází na nízkou životaschopnost spermií. Zjistilo se totiž, že za četnými kolapsy stojí špatná kondice matky. Za normálních okolností přežívá matka ve včelstvu několik let, dokud se zásoba spermií nevyčerpá nebo není vyměněna včelařem. Při běžném provozu je v USA matka cíleně měněna za jeden až dva roky. V poslední době však muselo být v některých provozech vyměněno více jak 50% matek ve stáří maximálně šesti měsíců, a to z důvodů nedostatečné výkonnosti. Číst dál →

Virus deformovaných křídel (Deformed wing virus, DWV) je nepříjemným souputníkem kleštíka včelího (V. destructor). Varroa působí jako vektor – virus se v něm množí a hromadí se v jeho útrobách. Kromě toho kleštík infikuje virem přímo včelí hemolymfu. Nemohou se proto uplatnit přirozené mechanismy zabraňující přímému přenosu viru mezi včelami, jako je např. exoskelet či výstelka střev (peritrofická membrána). Číst dál →

Některé exotické druhy včel nehnízdí v dutinách, ale v otevřeném prostoru. Jejich hnízda jsou proto daleko více vystavena nepřízni podmínek vnějšího prostředí a nebezpečí predace. Na ochranu vytváří cosi jako „včelí záclonky“ (bee curtain). Nepotřebují k tomu nic kromě vlastních těl, kterými pokryjí exponovaný povrch hnízda. Prvně byla tato vlastnost popsána u včely obrovské (Apis dorsata), ale vyskytuje se i u včely květné (Apis florea). Číst dál →

Tedy alespoň co se varroasenzitivní hygieny (VSH) týče. Tvrdí to tým Lilie I. de Guzmanové, který porovnával schopnost odstraňovat napadený plod u italských (IHB) a ruských (RHB) včelstev. Ruské včely odstraňovaly plod napadený kleštíkem efektivněji – za kratší dobu odstranily více plodu záměrně nakaženého označenými kleštíky. Činily tak bez ohledu na to, zda se v buňce nacházela živá či mrtvá samice kleštíka, či zda byla plodná či nikoliv. Číst dál →

Roční ztráty včelstev v důsledku syndromu zhroucení (CCD) jsou stále vysoké a dosud se je nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Příčinou je pravděpodobně kombinace několika faktorů. Hlavními podezřelými jsou mj. chemické látky běžně aplikované na polích i v úlech. Ukazuje se totiž, že látky samy o sobě neškodné se mohou stát života ohrožujícími v kombinacích. Číst dál →