Nový matematický model Briana Dennise a Williama Kempa popisuje kolaps včelstev jako důsledek ztráty ekologické resilience a Aleeho efektu. Pokud už teď ztrácíte chuť číst dál, věřte, že nejste jediným včelařem, který se ve výše zmíněných termínech topí. Zkusím se jimi s vámi prokousat, neboť z modelu vyplývají zajímavé závěry. Třeba proč „stokrát nic ubilo vola“.

Číst dál →

Trubci včel, ale i samci jiných blanokřídlých se shromažďují na místech, na která zalétavají neoplozené matky a kde dochází k páření. V Česku se pro tato místa vžil název trubčí shromaždiště. Jak a kde vznikají je dodnes zahalenou rouškou tajemství. Můžeme alespoň bádat nad tím, kdo je navštěvuje. Zalétavají na ně náhodně samci z různých včelstev nebo si jsou trubci v rámci jednotlivých shromaždišť příbuznější?

Číst dál →

Hmyzosnubné rostliny vytvořily v průběhu koevoluce s opylovateli nepřeberné množství vynálezů sloužících k přilákání svých hmyzích pomocníků. Nebýt tohoto mimořádně zajímavého vztahu, louky by nejspíš nezářily barvami okvětních lísků. Asi bychom si nedali do vázy růže, neboť by nevoněly, a také bychom neochutnali květový med, protože by nebylo nektaru. Tým Niny Sletvoldové nám nyní přináší důkazy, že kvetoucí rostliny musejí o přízeň svých opylovatelů bojovat neustále a že vynaložená snaha rozhodně není zadarmo. Ukazují to na příkladu přebornic v úpravách květů, orchidejích. Číst dál →